Tradiční předodjezdové zmatky, trochu nervozita na parkovišti u školy, je to přeci jen první školní zájezd, kdy jedu jako dozor. Poněkud nás překvapuje, že s dětmi ze základky jede jen jedna učitelka, my máme pocit, že ve dvou jsme na našich 20 účastníků tak akorát.
S postupujícím večerem upadá alespoň mezi našimi studenty nadšené žvatlání a skoro všichni utichají a usínají. Základka se ale zdá i v deset večer nezlomná. Jejich dozor také asi usnul, jen my jsme jak na trní a neustále nadskakujeme při každém kopnutí do sedačky.
Naštěstí zjišťujeme, že průvodkyně i se svými příbuznými je velice milá a naladěná na naši notu. Přes noc byla docela zima, jak už to tak v autobusu bývá, a ani jsme toho moc nenaspaly.
2024 ©