Expediční den

Napsal Andik (») 10. 2. 2015 v kategorii Kořenov 2015, přečteno: 1386×
p1110221.jpg

10. 2. Podle plánu jsme se dnes vydali na druhou stranu od hotelu, přes silnici vedoucí na Harrachov. Vyplynulo z toho náležité poučení. Pokud nechcete v Jizerkách, potažmo v Krkonoších potkat pár hodin ani nohu nebo lyži, najděte si na mapě trať, která není aspoň čtyři dny projetá rolbou.

Výhod je hned několik. Neudržovaná trať = víc se to mydlí = člověk se víc nadře = více potrénuje = má větší hlad = sní více dobrůtek (nízkosacharidových samozřejmě!). Bez zbytečných cukrů to začalo už ráno a měla jsem radost, že se mi jelo moc dobře. Vyjížděli jsme od hotelu Vyhlídka, stopa tedy byla hodně rozbitá a ze začátku to nebylo žádný příjemný svezení. Na kopci jsme potkali nějakou německou Gruppe složenou z dětí, které to vyloženě bavilo. 

Dál už byla stopa lepší, sníh držel líp a pořád jsme byli šikoro daleko jen my dva. Nad Pasekami jsme se projeli přes sjezdovku a zpět a pak ještě několikrát kolem vleků na hraně lesa. Strašlivě tam foukalo, ale už jsme potkávali i více lidí. Protože se nám ještě nechtělo domů, rozhodli jsme se dát dvakrát vnitřní okruh. Po tom prvním jsem po měnším zaváhání vylezli i na rozhlednu Štěpánka.

P1110217

M. mě tam lákal na Svjiany, ale museli bychom to v tom vichru naklopit na stojáka, takže jsem tuto nabídku zavrhla. Když jsme se sklouzli zpět, ukázalo se, že tu byla chyba, protože Turnosvká chata, do které jsem vkládala své naděje, byla zavřená. 

Střihli jsme si tedy ještě jedno kolo, docela to odsejpalo, a své snažení jsme odměnili v hospodě na kraji vsi Příchovice. Dali jsme si Svijanský kvasničák a já navíc kafe se šlehačkou. Jestli bude někdy příležitost, dala bych tam někdy i oběd.

Když jsme vylezli ven, všude byla mlha a nic než mlha, takže jsme se řítili po jakési pláni, zmrzej sníh řval pod lyžema a do toho všeho nemile foukalo. Dojeli jsme až k silnici v Kořenově, tu jsme přešli a opět přes několik sjezdovek a kolem chaty Zvonice jsme se sklouzli až k hotelu. Poslední sjezd (a zřejmě i to 13,5° pivo) mi dodaly kuráž, takže jsem chtěla vyběhnout po sjezdovce a zase to sjet dolů. Třeba zejtra.

Už tradiční vířivka nás čekala v půl šestý a pak další báječná véča a pak ještě báječnější bezstarostný válení. Plán na zítra: 33 km na skejtovejch. To teda nevim, jestli si tu sjezdovku na závěr dám.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a dvanáct