Den 23: Zpátky v Evropě

Napsal Andik (») 29. 10. 2011 v kategorii New York 2011, přečteno: 1927×
letiste-madrid-barajas.jpg

Všechno je jinak...

...konstatovaly jsme smutně, když nás na letišti Madrid Barajas ve dveřích na WC málem srazila paní, aniž by se omluvila, a stejně podivné bylo, když nás zaměstnanec letiště skoro smetl koštětem a ani se na nás nepodíval. Ono „excuse me“, „sorry“, „hi, how are you“, které jsme teď tři týdny slýchaly nespočetněkrát každý den, nám zkrátka chybí.

Stejné rozčarování jsme prožily u kelímku kafe s objemem 0,15 l. Jelikož nápoj chutnal jako vymáchané ponožky, bylo nakonec dobře, že kafe bylo tak málo. Let z Madridu do Prahy proběhnul celkem v klidu. Vedle nás seděl nějaký klučina, který zaspal svačinu, tak jsme s J. pokukovaly po jeho bagetě, že bychom ji nenápadně uzmuly. Nakonec jsme se tedy zachovaly slušně a svačinu mu nechaly. Za Alpami se zlomilo počasí, vlétli jsme do mraků a bylo jasné, že u nás pěkně nebude. Přivítalo nás zamračené nebe, zhruba patnáct stupňů, zkrátka děsná zima. Kufry se nám trochu zdržely, ale nakonec jsme se jich dočkaly, narozdíl od několika zoufalých slečen, které u pásu stály ještě, když jsme my už odcházely. V příletové hale nás čekala Jana T. s Ivkou, hned si nás osahaly, aby nasákly Dejvákovskou atmosféru. M. se přihnal za chvíli, naložil nám kufry do auta, všechno to byla rychlá akce, ale stejně jsme nakonec nestihli limit patnáct minut na parkování. Háček byl i v tom, jak se vymotat z Kladna, nakonec jsme se ptali na benzínce, kde nás už nasměrovali dobře.

Cesta byla hrozně dlouhá, Mírovi jsme sypali do hlavy mraky zážitků a informací, J. jsme doma vyklopili po osmé večer. Úplně jsme si zapomněli předat věci, já si nevzala desky a oblečení, J. jsem sbalila triko Mute... Domů jsme dojeli kolem desáté večer, vybalit se mi podařilo jen pár dárků, zbytek až další dny.

Pocity po návratu nejdou lehce vyjádřit... Radost, že jsme si splnily snad všechny sny, které jsme mohly, úleva, že jsme všechny čtyři lety přežily bez úhony, strašlivý smutek, že už nemůžeme sednout na "Céčko" a dojet do Downtown, rozčarování z nevychovanosti obyvatel Starého kontinentu, nezměrný stesk po městě, které je malým světem na téhle podivné planetě... See you next time?

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Jančák z IP 217.117.217.*** | 30.10.2011 20:00
Brouku, proc je tam na konci te vety OTAZNIK smile ??? Dejvak to taky rika bez otazniku smile
Andik | 30.10.2011 20:28
A není to pro nás s otazníkem?  Or is it written in the stars above? In God's decree?


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a čtyři