Den 12: Jak jsme v muzeu málem zmrzly

Napsal Andik (») 15. 7. 2011 v kategorii New York 2011, přečteno: 897×
p1000973.jpg

Krátí se nám platnost New York passu a tak jsme dnes vyrazily do snad největšího muzea ve městě, American Museum of Natural History. Den nám pak trochu zkazila scénka s gorilákem z Riverhouse, a tak jsme si nakonec udělaly radost nakupováním na Times Square.

Přírodovědné muzeum na kraji Central Parku je neskutečně obrovské a pro zachování zdravého rozumu by se měl člověk pustit do prohlídky maximálně jednoho patra za den. My jsme proběhly všechna patra za zhruba tři hodiny, a poslední půlhodinu už jsem byla tak zmrzlá, že jsem ani nezastavovala, abych ještě víc nevychladla. Prohlídku jsme začaly ve spodní části muzea, která je zaměřená na vesmír. Když jsme nenašly kosmonauta ani plátno se zeměkoulí, vyjely jsme úplně nahoru a postupně sestupovaly zase dolů.

Nejvyšší patro je zaměřené na dinosaury a podobnou prastarou havěť. Obří kostry a modely celých zvířat jsou úchvatné. Je jich ale tolik, že u posledních exponátů toho budete mít nejspíš dost a dinoasury nebudete chtít aspoň rok vidět. V nižším patře je expozice ptáků, savců, hlavně ze státu New York, ale i z celého světa. Vycpané opeřence jsem víceméně proběhla a zastavila až u Indiánů a obyvatel Oceánie. Tam jsem udělala i pár zajímavých fotek, které se snad budou hodit do konverzace.

Z expozice lidí jihoamerického kontinentu už jsem vycházela úplně zmrzlá. S J. jsme se potkaly někde u schodiště a shodly jsme se na tom, že na čase se najíst. Občerstvení v muzeu bylo celkem podle očekávání dost drahé, tak jsme vypluly ven a chvíli jen rozmrzaly na sluníčku.

V naivní víře, že nám gorilák z pevnosti Riverhouse skutečně pomůže, jsme naběhly na recepci, že telefonní číslo, které jsme mu daly, není ve správném formátu. Nechápavě koukal, o čem to vlastně mluvím a začal motat, že Dave v tomhle domě možná vůbec nebydlí a ať si počkáme na koncert. Když se rozhovor ubíral velice nesmyslným směrem, řekla jsem mu, že to pro nás není vtipná hra, ať mluví vážně. Nakonec jsme mu řekly, ať ním tedy vrátí věci na podpis, které jsme mu tam předešlý den nechaly. Když mi řekl, že je má doma, měla jsem na něj už fakt velký vztek. Co kdyby ty věci zničil nebo ztratil? Slíbil, že nám věci donese, prý zítra kolem osmé večer se máme stavit. Moc jsme mu neveřily, ale nic jiného nám nezbývalo.

Závěr dne patřil Times Square, kde se v nočních hodinách skvěle nakupuje, protože jsou ulice už poloprázdné. V půl jedné ráno jsme běhaly po Wallgreens, sháněly nějaké vitamíny a odlakovač a nakonec jsme si koupily i tričko a snad až ve tři ráno jsme se dostaly do peřin (lépe řečeno pod povlak deky.)

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel pět a dvanáct