Předimenzovaná klimatizace ve všech budovách a metru v kombinaci s několika hodinami v autobusu do DC se velmi očekávaně projevila. Huhňám, kašlu, slzí mi oči. Končí nám první týden pobytu v USA.
Nenech se ale, milý čtenáři, jakkoli zdeptat předchozími řádky. New York si užíváme stále a plnými doušky. Na dnešek jsme neplánovaly žádné závratné akce, čekaly jsme, co nám den připraví sám.
Vyrazily jsme směr Downtown až po poledni. Nejdřív jsme sjely jen o dvě stanice níže, abychom koupily lístky na Tap Dance Festival. Prošmejdily jsme letáčky v hale a našly pozvánku na filmy Woodyho Allena, které se přes léto promítají každou středu v Muzeu židovského dědictví v Downtownu. Nejbližším představením byl Manhattan. Který jiný film by měl člověk na Manhattanu vidět než tenhle? Plán na středu večer byl tedy jasný.
Druhým milým překvapením dne byl obchod s oblečením a botami na běhání. Z výlohy zářily fivefingersky, takže jsme neváhaly a vešly. Prodavač byl moc fajn, ochotně nosil různé velikosti pětiprstek a neodpustil si obligátní otázku: Guys, where’re you from? Nevím, zda mu Czech Republic něco řekla, ale slušně se usmíval (jako všichni, když slyší tuto odpověď.) Nakonec jsem koupila model Bikila LS, novinka jaro/léto 2011, která se u nás prodává o tisícovku dráž než tady za velkou louží. K botkám jsem pořídila i černé prstové ponožky, které budou asi až na zimu. S úsměvem od ucha k uchu a podivnýma botkama v igelitce jsme šly koupit kafe, které nám radost poněkud zkazilo. Už jsme holt zmlsané luxusními kávičkami z Greenwich Village...
Metro nás dovezlo na Times Square (kde se touláme snad každý den) a zamířily jsme po 5th Avenue směrem k McAnn’s Bar and Grill, kde jsme chtěly uplatnit první Groupon. Sotva jsme za sebou zavřely dveře, obě jsme s J. ztuhly a zíraly na sebe. Personal Jesus. V rytmu hudby jsme dopluly k baru, kde se nás ujala milá servírka. Vytasila jsem Groupon a ona hned řekla, že bohužel, že musíme být tři, abychom slevu mohly čerpat. Slovům „limit 3 per person“ jsem rozuměla jinak, tak jsem se nechtěla vzdát a slečna odklusala za kolegou, že se poradí. S omluvou byla hned zpět, že to spletla a kam že si chceme sednout. Mezitím dohrál PJ a my jsme ve skvělé náladě zasedly hned k baru.
Kromě Stella Artois a Guiness jsme neznaly žádné pivo, tak jsme si daly Blue Moon a cosi Miller. Jedno z nich nám přinesly s plátkem pomeranče, což jsem nikdy před tím neviděla, druhé pivo bylo poměrně českého vzhledu (až na tu pěnu). K jídlu jsme si daly klasiku, burger a hranolky, každá tedy jiný druh, abychom si daly vždycky půl a půl porce. Jídlo bylo skvělé (ostatně jako každý den), hrála příjemná muzika a najednou bylo kolem páté. Schroupla jsem ještě pár buráků (božských) a hrst popcornu (výborného), poplatily jsme dluh a vyrazily do parných ulic Theater District.
Dalším metrem jsme sjely na Fulton St. a šly koupit chleba na 2 River Terrace. Upřímně řečeno, že bychom Mr. G. potkaly při nákupu pečiva, jsme opravdu nečekaly. Ovšem prošmejdit milý obchůdek jsme rozhodně chtěly, stejně jako ochutnat něco, o čem se nám v českých pekařstvích ani nezdá. Trochu rozpačitě jsem slečně za pultem vysvětlila, že chceme chleba, ale nevíme, jaký vybrat. Hned se rozpovídala a doporučila nám svůj oblíbený rozinkový. K bochníku hned přihodila dva malé kelímky s marmeládou, která byla stejně jako chleba výborná.
Doufaly jsme, že ještě stihneme nafotit Unisphere v Queensu, ale moc jsme neodhadly vzdálenosti a dojely na Flushing Meadows až kolem osmé večer. J. rozvážně prohlásila, že by asi nebylo moc rozumné se v tenhle čas toulat parkem po Queensu, tak jsme hned sedly na zpáteční metro s tím, že Unisphere bude první akce dalšího dne.
Večer jsme se ještě vyřádily s pětiprstkami, které jsme překřtily na orangutanky. Zítra s nimi vyrazím do ulic :)
2024 ©