Štítek: ""

7. 2. 2015. Jelikož letos vychází jarní prázdniny na druhý týden v únoru, byla by škoda nestrávit ten týden v bílé stopě. Ráno před odjezdem je sice trochu náročnější než obyvkle, neb jsem strávila páteční večer na maturitním plese, ale zvládli jsme vyjet něco po desáté.  číst dál

Ráno jsme vstávali poměrně brzy, abychom se stihli dostat na vlak pod kanálem, ale trochu se nám odjezd opozdil, když jsme čekali na osazenstvo jednoho pokoje, který zaspal a probral se v okmažik odjezdu autobusu. Plánovaný vlak nám nakonec ujel, takže jsme poměrně dlouho čekali na jiný. Při čekání se jednomu chlapečkovi ze základky přihodila na záchodě podivná nehoda, kterou jsme nikdo nepochopil, každopádně výsledkem byly připosrané kalhoty a děsný zápach v celém autobusu. Po naložení na vlak jeden ze statečných řidičů kalhoty hodil do igelitky a tu nacpal do kufru. Dost jsme si oddechli. Jinak dojem z cesty nemám nijak zvláštní, nedrncalo to, žádný velký hluk, zkrátka jsme si tak driftovali. číst dál

Ráno jsme se ve skupinkách vystřídali na velice skromné francouzské snídani na recepci hotelu. Po osmé jsme vyrazili směr Paříž a vstříc dni plného objevování a pochodování po dlažbě. Kolem desáté jsme zastavili naproti katedrále Notre Dame a vrhli se do rušného dne. Před katedrálou se navíc pořádal nějaký festival jídla, takže tam byl dvojnásobný zmatek. číst dál

Stejně jako se na hony vyhýbám hračkárnám a jiným rájům pro děti, nikdy bych se sama asi nevydala do Disneylandu. Na druhou stranu se mi naskytla šance překonat tenhle přesudek a zjisit, co tahle země, která asi není pro starý, nabízí. číst dál

Tradiční předodjezdové zmatky, trochu nervozita na parkovišti u školy, je to přeci jen první školní zájezd, kdy jedu jako dozor. Poněkud nás překvapuje, že s dětmi ze základky jede jen jedna učitelka, my máme pocit, že ve dvou jsme na našich 20 účastníků tak akorát.  číst dál

English teachers mají drobnou výhodu - mohou si celkem dobře navymýšlet zájezdy do zahraničí a jet na ně jako dozor a skoro jako na dovolenou. Když mi loni v říjnu přistála na stole nabídka na zájezd do Paříže a Londýna, nebylo nad čím váhat. číst dál

Všechno je jinak... číst dál

Jednou to přijít muselo. Naposledy jsme si uvařily kafe do černých hrnků, naposledy jsme cvakly vchodovými dveřmi, naposledy jsme vlezly do metra na 116th St. Vláčela jsme s sebou každá přes třicet kilo věcí, nezměřitelný ranec vzpomínek a zážitků a díky bohu žádné vyloženě špatné zkušenosti. O tom, jak strávit poslední den na americkém kontinentě, jsme měly jasno hned od prvního dne na Manhattanu. číst dál

Včerejší chmury zahnalo krásné počasí, snažíme se užít si poslední celý den a noc, které na Manhattanu strávíme. Na večerní balení kufrů moc nemyslíme a doháníme, co se dá. číst dál

Cíl dne: vidět oceán a případně v něm smočit nohu. Do téhle věty by se dalo shrnout, proč jsme krásného pondělního rána sedly na Penn Station do vlaku a vydaly se na téměř tříhodinovou cestu na východ, přes celý stát New York. číst dál

Doteď jsme celkem zanedbávaly východní část Manhattanu, a protože na seznamu míst, kam jsem se chtěla podívat, toho bylo pořád dost, čekal nás pěkný pochoďák. A stálo to za to... číst dál

... poněkud později, než jsem zamýšlela, a až po návratu z USA, vkládám druhou část článku o tom, jak se pozná správný obyvatel New Yorku. A jak tak pročítám ony vlastnosti, po těch třech týdnech jsme byly téměř dokonalé obyvatelky NYC :) číst dál

Po dvou týdnech se vydáváme opět do hlavního města USA. Už tušíme, co můžeme očekávat, jak od úmorné cesty autobusem, tak od samotného města. Navštívíme Kapitol, Arlingtonský hřbitov a ...? Čeká nás nějaké překvapení? číst dál

28. července, čtvrtek číst dál

27. července, středa číst dál